Ahoj Filas,
jsi neskutečný frajer. I já mám na svých dálkových cestách občas chuť nepokračovat. V takových chvílích si ale vždycky řeknu: Vzdat to můžu zítra. Vyspím se, hlava se pročistí a druhý den pokračuju dál.
A ten neskutečný pocit, když nakonec dorazíš do cíle... ten je k nezaplacení. Zůstanou jen krásné vzpomínky.
Myslím na tebe a držím palce.
gaPP