Den dvanáctý

Dobré ráno.

Budíček opět posouváme, zatím všichni spí a to už je 9 hod.

Včera se počasí vůbec nepovedlo, ale i tak jsme se rozhodli, že veliši půjdou na Kobrštejn. Výlet sice dopadl s dobrým koncem, ale .. . Veliši šli časovanou stopovačku podle obálek. Směrem na Kobrštejn jsme je kontrolovali, nahoře rozdali svačinu a zpět měli jít přímo do tábora. Zpět z Kobrštejnu měli jít veliši stejnou cestou, ale dvě skupiny ze tří se spojily a na rozcestí se daly po špatné značce. Naštěstí jsme nic nenechali náhodě a všechny skupiny jsme na začátku vybavily mobily. Jakmile ztracení veliši zjistili, že jdou špatným směrem (8km od tábora) volali a my pro ně přijeli auty. Eliška Švidernochová prohlásila, že to bylo největší dobrodružství, které za poslední dny zažili.

Večer jsme poslali děti dříve spát, protože byly unavené.

Dnes ráno nebyl ručně dělaný papír suchý a tak jsem ho začal sušit v peci. Papír od Monči Kaczmarzové v peci nedopadl úplně dobře, omlouvám se za to, moje chyba. Ostatní od všech mališů se pokusíme přivézt k autobusu.

Dnešní soutěžní otázka bude velmi těžká. Odpověď nezná ani většina vedoucích. Tak jsem zvědav, jak se s ní poperete…

Fotky ze včerejšího dne jsou zde.